Proces zrušení společnosti, likvidace a zániku společnosti
Společnost může být zrušena buď dobrovolně společníky či orgánem společnosti anebo nedobrovolně usnesením soudu. Po rozhodnutí o zrušení společnosti následuje buď likvidace anebo přechod jmění zrušené společnosti na jiný subjekt, tzv. právního nástupce. Po skončení likvidace se společnost se souhlasem správce daně vymaže z obchodního rejstříku, a tím zaniká.
Důvody a okamžik zrušení společnosti:
- uplynutí doby, na kterou byla založena nebo dosažením účelu, pro který byla založena
- dnem uvedeným v rozhodnutí společníků nebo orgánu společnosti o zrušení společnosti s likvidací nebo o fúzi, převodu jmění na společník nebo o rozdělení
- dnem uvedeným v rozhodnutí soudu o zrušení společnost
- zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu z důvodu nedostatku majetku úpadce k úhradě nákladů či zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku
"Dobrovolné" a "Nedobrovolné" rozhodnutí o zrušení společnosti a vstupu do likvidace
a) rozhodnutí společníků či orgánu společnosti o zrušení společnosti s likvidací
Společníci nebo příslušný orgán společnosti mohou rozhodnout, např. s ohledem na špatnou hospodářskou situaci společnosti, o jejím zrušení a vstupu do likvidace. Toto rozhodnutí mohou zrušit až do započetí rozdělování likvidačního zůstatku
b) rozhodnutí soudu o zrušení společnosti s likvidací
Soud může rozhodnout o zrušení společnosti a o její likvidaci na návrh:
- státního orgánu nebo
- osoby, která osvědčí právní zájem.
Předpoklady pro rozhodnutí soudu o zrušení společnosti a o její likvidaci:
- podání návrhu
- závažný důvod, tj.
- v uplynulých dvou letech se nekonala valná hromada nebo
- v uplynulém roce nebyly zvoleny orgány společnosti nebo
- společnost pozbyla oprávnění k podnikatelské činnosti nebo nemůže provozovat činnost pro zákonné překážky nebo nepřekonatelné rozpory mezi společník či společnost neprovozuje žádnou činnost již po 2 roky nebo
- společnost nevytváří rezervní fond
- společnost neplní povinnost uloženou Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
- marné uplynutí soudem stanovené lhůty ke sjednání nápravy
Likvidace
a) rozhodnutí o zrušení společnosti a likvidaci a jmenování likvidátora
- společnost vstupuje do likvidace ke dni jejího zrušení a do o.r. se zapíše "v likvidaci"
- jmenování likvidátora statutárním orgánem (dobrovolná likvidace) nebo soudem
- na likvidátora přechází působnost statutárního orgánu, tj.statutární orgán vykonává svou působnost jen v takovém rozsahu, v jakém nepřešla na likvidátora
b) osoba likvidátora
- fyzická osoba, buď vybraná ze společníků či seznamu správců konkursní podstaty anebo i odjinud
- zapisuje se do o.r., stává se orgánem společnosti a za výkon své působnosti odpovídá jako statutární orgán, v případě zjištění předlužení je povinen bez zbytečného odkladu podat návrh na prohlášení konkursu
- činí jménem společnosti jen úkony směřující k likvidaci společnosti, tj. vypořádává závazky, ukončuje obchody a smlouvy
- pokud jmenovaný soudem, nemůže se své funkce vzdát
- každého likvidátora může odvolat soud
- dostává odměnu stanovenou tím, kdo ho jmenoval
c) průběh likvidace
- rozhodnutí o zrušení společnosti a o vstupu do likvidace, zúčtování daně z příjmů právnických osob
- jmenování likvidátora, zápis do o.r.
- statutární orgán sestaví účetní závěrku
- likvidátor sestaví zahajovací likvidační účetní rozvahu a soupis jmění
- likvidátor oznámí vstup do likvidace všem známým věřitelům společnosti
- likvidátor zveřejní 2x rozhodnutí o zrušení společnosti s výzvou k přihlašování pohledávek
- do 3 či více měsíců věřitelé přihlašují pohledávky
- likvidátor na požádání rozesílá soupis jmění
- likvidátor ukončuje činnost společnosti, vypořádává závazky, dokončuje spory
- likvidátor přednostně uspokojuje mzdové nároky zaměstnanců
- likvidátor zpeněžuje majetek, event. jej nabízí věřitelům k převzetí
- likvidátor podává standardní daňová přiznání po celou dobu likvidace
- likvidátor sestaví účetní závěrku a zprávu o průběhu likvidace s návrhem na rozdělení čistého majetkového zůstatku (likvidačního zůstatku) mezi společníky a předloží ji ke schválení
- nejprve se uspokojí věřitelé, až poté společníci
- event. zjistí-li předlužení, podá návrh na prohlášení konkursu
- event. společníci nebo příslušný orgán společnosti (likvidace dobrovolná) nebo soud (likvidace nedobrovolná) zruší rozhodnutí své rozhodnutí o zrušení společnosti a jejím vstupu do likvidace
- skončení likvidace rozdělením likvidačního zůstatku, sestavení mimořádné účetní závěrky obsahující v rozvaze nulové hodnoty
- do 30ti dnů po skončení likvidace podá likvidátor návrh na výmaz společnosti z o.r.
- výmaz společnosti z o.r., souhlas správce daně, zánik společnosti
- možné obnovení likvidace rozhodnutím soudu, pokud se dodatečně zjistí majetek.
Konkurs
Jestliže je dlužník v úpadku, lze u krajského soudu jeho bydliště či sídla zahájit konkursní či vyrovnací řízení s cílem dosáhnout poměrného uspokojení věřitelů z majetku tvořícího konkursní podstatu.
Úpadek:
- dlužník zvaný úpadce, ať již fyzická či právnická osoba, má alespoň dva věřitele a
- není schopen po delší dobu plnit své splatné závazky nebo zastavil platby.
Fyzická podnikající osoba a právnická osoba je v úpadku i tehdy, jestliže je předlužena, tj. má více věřitelů a její splatné závazky jsou vyšší než její majetek.
Návrh na prohlášení konkursu
Návrh na prohlášení konkursu je oprávněn podat:
- dlužník, který osvědčí úpadek a připojí seznam svého majetku, dluhů a věřitelů
- kterýkoliv z dlužníkových věřitelů, který je schopen doložit svou splatnou pohledávku za dlužníkem a osvědčit úpadek dlužníka.
Návrh na prohlášení konkursu (nebo návrh na vyrovnání) je povinen podat:
- dlužník bez prodlevy poté, co zjistí, že je v úpadku
- zákonný zástupce fyzické osoby nebo statutární orgán či likvidátor právnické osoby, bez prodlevy poté, co zjistí její úpadek
Sankce za nesplnění povinnosti podat návrh = odpovědnost za škodu tímto vzniklou věřitelům
Sankce za bezdůvodný (zamítnutý) návrh = navrhovatel odpovídá dlužníkovi za vzniklou škodu
Navrhovatel může vzít svůj návrh zpět až do prohlášení konkursu.
Konkursní podstata a její správce
Konkursní podstata = majetek podléhající konkursu = majetek, který patřil dlužníkovi v den prohlášení konkursu a kterého nabyl za konkursu
Do podstaty nenáleží majetek, jehož se nemůže týkat výkon rozhodnutí; majetek sloužící podnikatelské činnosti z podstaty vyloučen není.
Správce konkursní podstaty vybere konkursní soud ze svého seznamu správců.
Předpoklady pro zápis do seznamu správců konkursní podstaty:
- bezúhonná fyzická osoba
- plná způsobilost k právním úkonům
- přiměřená odborná způsobilost
- souhlas se zápisem nebo veřejná obchodní společnost, jejíž společník splňuje tyto předpoklady.
Prohlášením konkursu přechází na správce oprávnění vykonávat práva a plnit povinnosti úpadce, jestliže souvisí s nakládáním s majetkem patřícím do podstaty. Správce je povinen postupovat s odbornou péčí a odpovídá za škodu vzniklou porušením povinností, které mu ukládá zákon nebo mu uloží soud.
Správce má nárok na odměnu a na náhradu hotových výdajů. Jeho nároky se uspokojují z konkursní podstaty a event. ze zálohy na náklady konkursu složené navrhovatelem.
Správce je oprávněn si písemně vyžádat informace od orgánů veřejné správy (finanční úřady, katastrální úřady, policie, notáři, SCP, banky, Telecom, pošta atd.).
Na výkon činnosti správce konkursní podstaty dohlíží soud a konkursní věřitelé, jim také správce předkládá zprávy a podklady ke schválení.
Konkursní řízení
a) postup do prohlášení konkursu
- podání řádného návrhu s přílohami na soud
- soud přezkoumá návrh
- soud vyzve navrhovatele k zaplacení zálohy na náklady konkursu až do výše 50.000 Kč, pokud není zaplacena, soud může řízení zastavit
- soud vyzve dlužníka, aby se zdržel jednání směřujícího ke zmenšování jeho majetku a aby sestavil správný a úplný seznam svého majetku
- dlužník dodá podepsaný seznam event. dlužník navrhne do 15 dnů od doruční návrhu na prohlášení konkursu povolení ochranné lhůty v délce tří měsíců
- event. soud svolá schůzi věřitelů (výbor pokud věřitelů více než 50)
- pokud je osvědčeno, že je dlužník v úpadku, soud prohlásí konkurs ve lhůtě 10ti pracovních dnů ode dne doručení úplného návrhu na prohlášení konkursu (odvolání není možné !) a vybere ze seznamu správce konkursní podstaty (předběžného či řádného)
- účinky prohlášení konkursu nastanou vyvěšením usnesení na úřední desce soudu, který konkurs prohlásil. Tímto okamžikem se dlužník stává úpadcem
b) účinky prohlášení konkursu
- oprávnění nakládat s majetkem podstaty přechází na správce
- úpadce může odmítnout přijetí daru nebo odmítnout dědictví jen se souhlasem správce
- řízení o nárocích ve vztahu k majetku patřícího do konkursní podstaty se přerušují
- nelze provést výkon rozhodnutí či exekuci postihující majetek patřící do podstaty
- nesplatné pohledávky úpadce a jeho závazky se považují v konkursu za splatné
- započtení na majetek patřící do podstaty se stává nepřípustným
- zaniká společné jmění úpadce a jeho manžela
- správce je oprávněn vypovědět nájemní a podnájemní smlouvy
- možnost dovolat se neúčinnosti úkonů úpadce v posledních 6ti měsících atd.
c) řízení po prohlášení konkursu
- úpadce je povinen neprodleně sestavit a odevzdat správci seznam svého majetku a závazků, nejpozději do 30 dnů od prohlášení konkursu
- soud event. předvolá úpadce, resp. členy jeho statutárního orgánu, k výslechu
- soud v případě potřeby svolává schůzi konkursních věřitelů; pokud počet věřitelů přesahuje 50, jsou povinni ustanovit ze svého středu 3-9ti členný věřitelský výbor
- správce podle pokynů soudu, za použití seznamu předloženého úpadcem a za součinnosti věřitelského výboru, sestaví soupis podstaty a vyrozumí o něm
- věřitelé přihlásí dvojmo své pohledávky (včetně zažalovaných, vymáhaných či exekuovaných) ve lhůtě stanovené soudem v usnesení o prohlášení konkursu
- soud doručí správci stejnopis přihlášek a ten je přezkoumá a sestaví seznam (přihláška pohledávky má pro běh lhůty pro promlčení a zánik práv stejné účinky jako uplatnění práva u soudu)
- soud nařídí přezkumné jednání, kde se pohledávka prohlásí buď za zjištěnou nebo za popřenou (30 dní pro zahájení soudního řízení): rozhodnutí soudu o pravosti, výši nebo pořadí popřených pohledávek jsou účinná proti všem věřitelům. Jsou-li pochybnosti, zda věc, právo nebo jiná majetková hodnota náleží do podstaty, zapíší se do soupisu podstaty s poznámkou a soud uloží, aby osoba zpochybňující zahrnutí do podstaty podala v určité lhůtě žalobu proti správci
- vypořádá se zaniklé společné jmění úpadce a jeho manžela
- zpeněžení podstaty buď ve veřejné dražby nebo mimo ni
- věřitelé pohledávek zajištěných zástavou jako oddělení věřitelé jsou uspokojeni ze 70 % přímo z prodeje zastavené věci
- správce podává soudu a věřitelskému výboru zprávy o zpeněžování majetku z podstaty
- správce předloží soudu konečnou zprávu do 18ti měsíců od prohlášení konkursu
- soud přezkoumá konečnou zprávu o zpeněžení majetku z podstaty
- po právní moci usnesení o schválení konečné zprávy a vyúčtován odměny a výdajů správce předloží správce soudu návrh na rozvrh a upravený seznam přihlášek
- do vydání rozvrhového usnesení může úpadce navrhnout, aby konkurs byl ukončen nuceným vyrovnáním
- skončení konkursu - omezení podnikání do budoucna (nezpůsobilost být statutárním orgánem atd.).
Rozvrh - zrušení konkursu
V rozvrhu se uspokojí nejdříve dosud nezaplacené pohledávky za podstatou (hotové výdaje a odměna správce podstaty, náklady na udržování podstaty, pracovní nároky).
Po jejich úplném uspokojení 30 % zbývající částky připadne na pohledávky zařazené do I.třídy a 70 % do II.třídy.
Z uspokojení pohledávek jsou vyloučeny úroky a příslušenství narostlé v době konkursu, náklady účastníků konkursu, mimosmluvní sankce postihující majetek.
Po splnění rozvrhového usnesení soud usnesením zruší konkurs a správce ke dne zrušení konkursu uzavře účetní knihy a sestaví účetní závěrku.
Konkursní věřitelé k jejichž pohledávkám se nepřihlédlo, mohou i po zrušení konkursu požadovat od dlužníka úplné zaplacení.
Vyrovnací řízení
Do prohlášení konkursu může dlužník navrhnout vyrovnání, po vyhlášení konkursu do vydání rozvrhového usnesení nucené vyrovnání.
Vyrovnání
Dlužník v úpadku, na kterého ještě nebyl prohlášen konkurs může podat u svého konkursního soudu (krajského soudu sídla či bydliště) návrh na vyrovnání. V návrhu musí uvést jaké narovnání nabízí a musí být k němu přiložit úplný seznam svého majetku.
Pokud soud návrhu vyhoví a povolí vyrovnání, tak ustanoví vyrovnacího správce a nařídí vyrovnací jednání do 6ti týdnů a vyzve věřitele k přihlášení pohledávek do 4 týdnů.
Proběhne vyrovnací jednání a pokud soud vyrovnání potvrdí a toto usnesení nabude právní moci, zaniká povinnost dlužníka splnit věřitelům část závazku, k jejímuž plnění nebyl povinen podle obsahu vyrovnání.
Nucené vyrovnání
Nedošlo-li v konkursu ještě k vydání rozvrhového usnesení, může úpadce navrhnout, aby konkurs byl ukončen nuceným vyrovnáním.
V návrhu musí úpadce uvést jaké vyrovnání nabízí, např. emise nových akcií.
Nerozhodne-li soud, že nucené vyrovnání je nepřípustné, nařídí usnesením jednání o nuceném vyrovnání a odloží zpeněžení podstaty.
K jednání o nuceném vyrovnání soud předvolá:
- úpadce
- správce
- neuspokojené konkursní věřitele
Oznámení o stanoveném jednání se vyvěsí na úřední desce soudu.
Soudní jednání
- úpadce musí být přítomen
- správce podá stanovisko
- soud zjistí, kteří konkursní věřitelé s návrhem nuceného vyrovnání souhlasí
- soud usnesením potvrdí nucené vyrovnání, pokud s ním souhlasí většina věřitelů a toto usnesení veřejně vyhlásí a vyvěsí.
Po právní moci usnesení o potvrzení nuceného vyrovnání:
- soud zruší konkursu
- úpadce může opět nakládat s majetkem náležejícím do podstaty
- úpadce se stává znovu účastníkem soudních řízení
- úpadci se vrací práva omezená prohlášením konkursu
- nejsou dotčena práva věřitelů proti spoludlužníkům a spoludlužníkovým ručitelům
Bylo-li nucené vyrovnání potvrzené soudem úplně a včas splněno, je úpadce zproštěn závazku nahradit konkursním věřitelům újmu, kterou vyrovnáním utrpěli.
Nebylo-li splněno ani v dodatečné 8denní lhůtě, pozbývají účinnosti veškeré slevy a jiné výhody dané nuceným vyrovnáním.
Odpovědnost
Občanskoprávní odpovědnost- odpovědnost za škodu
a) dlužníka v úpadku, který nepodal návrh či nespolupracuje se správcem
b) věřitele, který podal šikanózní návrh proti osobě, která není v úpadku
c) likvidátora, který neplní řádně svou funkci
d) správce konkursní podstaty, který neplní řádně svou funkci
e) vyrovnacího správce, který neplní řádně svou funkci
(viz výše)
Trestní odpovědnost
a) porušení povinnosti v řízení o konkursu
Trest odnětí svobody v délce až 3 léta nebo zákaz činnosti nebo peněžitý trest hrozí za:
- za maření či hrubé ztěžování výkonu funkce správce konkursní podstaty, zejména v souvislosti se zjišťováním úpadcova majetku, stanovením a zpeněžením konkursní podstaty nebo
- za nesplnění zákonné povinnosti podat návrh na prohlášení konkursu dlužníkovi či jeho statutárnímu orgánu, likvidátorovi, správci konkursní podstaty nebo vyrovnacímu správci
b) pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě (zpeněžování v likvidaci či konkursu)
Trest odnětí svobody v délce až 3 léta (event. 8 let) hrozí za:
- upřednostnění účastníka dražby (v rámci likvidace, konkursu či vyrovnání) o proti ostatním s úmyslem způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě či jinému prospěch.
Datum: 20.01.2006 | Zdroj: Česká agentura na podporu obchodu (CzechTrade)
Žádné komentáře:
Okomentovat