Závěrem
1. Zcela neomezené soukromé vlastnictví pozemků je pojetí nestředoevropské. Vzniká zjednodušením některých tezí protestantských nonkonformistů a jejich dovedením do krajních důsledků. Toto pojetí vedlo v Anglii k likvidaci značné části selského stavu, k obrovskému nárůstu městské chudiny a žebráků, jakož i k drakonickým trestům a faktickému obnovení otroctví, v Severní Americe pak ke genocidě.
2. Středoevropské pojetí soukromého vlastnictví akcentuje „správcovskou“ úlohu vlastníka a sociální funkci soukromého vlastnictví (dnešní Listina základních práv a svobod zde ctí tradici, když v ní čteme: vlastnictví zavazuje), omezení vlastníka v nakládání majetkem je staletou tradicí, a to i v mnohem výraznějším rozsahu, než znají instituty dnešního práva. V období takzvaného socialismu byl naopak důraz na soukromé vlastnictví ve společenské i v právní rovině v jistých ohledech posílen.
3. Tradiční středoevropské pojetí soukromého vlastnictví vedlo za normálních okolností ke kultivaci krajiny, veřejného prostoru i společnosti.
4. Zavádění neomezeného soukromého vlastnictví vede, pokud jde o krajinu, k nesmyslnému ohrazování, k neprůchodnosti, a tím k degradaci krajiny na pomníky individuálního egoismu. Vnějším znakem krom plotu, zdi a pletiva jsou cedulky Soukromý pozemek – vstup zakázán.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat